Priestor, kde sa môžeš vrátiť k sebe

Před cestou jsem asi neměl nic zásadního, co bych potřeboval řešit. Chtěl jsem si to zkusit a byl jsem zvědavý, co mi to vlastně dá. Nešel jsem do toho s nějakým velkým tématem nebo očekáváním, spíš jsem tomu nechal volný průběh a byl otevřený tomu, co přijde.

Nejvíc mi cesta dala možnost se zastavit a zamyslet. V běžném životě člověk pořád sprintuje, řeší práci, výsledky a všechno kolem, ale sám nad sebou už tolik nepřemýšlí. Tady jsem měl prostor zamyslet se nad tím, co dělám, proč to dělám a co je v životě důležitější. Doporučil bych to každému, kdo si chce udělat malé ohlédnutí za tím, co má za sebou, a zároveň si trochu srovnat, kam dál.

Na začiatku som nevedela, čomu sa chcem po fyzickej stránke venovať. Do procesu som vstupovala s pocitmi stresu, tlaku na hrudi a bolesti v boku a celkovou bolesťou akoby ťažký balvan. Postupne sa vo mne otvorili témy strachu, že nie som dosť dobrá, a strachu z bolesti. Počas procesu som cítila, ako sa niečo vo mne uvoľňuje a prichádza väčší pokoj.
Asi po mesiaci som si uvedomila výraznú zmenu. Začala som žiť pomalšie, pokojnejšie a s väčším nadhľadom. Mala som tiež pocit, že moje telo je silnejšie a zdravšie. Bolesť v boku, ktorú som si spájala s obličkou a vysokým krvným tlakom, už nebola prítomná.
Veľmi silný bol pre mňa aj moment spojený so spomienkou na brata, ktorý mi priniesol slzy, úľavu a nový pohľad na minulosť.
Celý proces mi priniesol najmä pocit veľkej úľavy, pokoja a vnútorného uvoľnenia. Určite ho odporúčam.

Na Cestu jsem šla, protože jsem se potýkala s tím, že mi dělala potíže běžná komunikace a mluvení s lidmi, kvůli čemuž jsem nikdy neměla moc kamarádů. Také jsem nebyla schopná např. prezentovat nebo mluvit před větší skupinou, což mě omezovalo obzvlášť ve škole. 

Abych byla upřímná, příliš jsem  toho na začátku od Cesty neočekávala, ale řekla jsem si, že to zkusím. 

Nemůžu říct, že by se ze mě najednou stal nějak výrazně společenský a upovídaný člověk, ale pozoruju obrovskou změnu. Cítím se v této oblasti mnohem jistější, konečně jsem si ve škole našla kamarády a nezačnu panikařit pokaždé, když na mě promluví někdo cizí. Hodně se mi ulevilo, že mě tenhle můj strach v životě už tolik neomezuje.