Na Cestu jsem šla, protože jsem se potýkala s tím, že mi dělala potíže běžná komunikace a mluvení s lidmi, kvůli čemuž jsem nikdy neměla moc kamarádů. Také jsem nebyla schopná např. prezentovat nebo mluvit před větší skupinou, což mě omezovalo obzvlášť ve škole. 

Abych byla upřímná, příliš jsem  toho na začátku od Cesty neočekávala, ale řekla jsem si, že to zkusím. 

Nemůžu říct, že by se ze mě najednou stal nějak výrazně společenský a upovídaný člověk, ale pozoruju obrovskou změnu. Cítím se v této oblasti mnohem jistější, konečně jsem si ve škole našla kamarády a nezačnu panikařit pokaždé, když na mě promluví někdo cizí. Hodně se mi ulevilo, že mě tenhle můj strach v životě už tolik neomezuje.